Sudá funkce má tu vlastnost, že je osově souměrná podle osy y. Typickými příklady sudých funkcí jsou funkce:
|
![]() |
Kromě souměrnosti podle osy y, pro sudou funkci platí následující vztah:
Jeho aplikaci si ukážeme na příkladu:
===>> Funkce je sudá.
Lichá funkce má tu vlastnost, že je středově souměrná podle středu souřadnic. Typickými příklady lichých funkcí jsou funkce:
|
![]() |
Každá lichá funkce splňuje následující podmínku:
Jak se dopočítat k liché funkci vidíme zde:
Funkce odpovídá podmínce pro lichou funkci, tudíž o ní můžeme prohlásit že je lichá.
Co dělat případě, že naše funkce je složena ze dvou nebo více funkcí? V takovém případě nám pomůže následující tabulka:
f | g | f + g | f - g | f * g | f / g |
sudá | sudá | sudá | sudá | sudá | sudá |
sudá | lichá | - | - | lichá | lichá |
lichá | sudá | - | - | lichá | lichá |
lichá | lichá | lichá | lichá | sudá | sudá |
Pole vyplněná pomlčkou znamenají, že funkce není sudá ani lichá.
Mějme na paměti, že většina funkcí není ani lichá ani sudá. Jeden případ za všechny: